Přeskočit na obsah

Arteterapie ve školním prostředí: podpora dětského prožívání a vývoje

Bc. Jitka Tůmová, Dis. Sociální pracovnice se zaměřením na arteterapeutické techniky ve skupině.

Již malé děti mohou v průběhu svého života prožívat různě náročné sociální, emoční i psychické výzvy nebo obtíže. Odhaduje se, že přibližně jedno z deseti dětí čelí obtížím v oblasti duševního zdraví. V tomto kontextu roste potřeba bezpečných a dostupných nástrojů, které dětem umožní své prožívání vyjádřit a dovolit si je zpracovat. Umělecké tvoření, kreslení a výtvarná tvorba prokazatelně představují významnou neverbální aktivitu, prostřednictvím které děti vyjadřují své poznatky, názory i pocity a má uvolňující a harmonizační charakter.

Kresbu lze chápat jako formu sdělení se srovnatelnou expresivní funkcí, jakou má hra nebo řeč. Dítě při tvorbě nezachycuje pouze vzhled různých objektů, ale i jejich význam a osobní vztah k nim. Tvořivost tak hraje zásadní roli v orientaci dítěte ve světě i v jeho osobním vnitřním prožívání.

Prostřednictvím tvorby může dítě znovu prožívat své zkušenosti tentokrát v aktivní roli, je tvůrcem děje a má větší kontrolu nad situací, nabízí mu prostor pro porozumění, validaci prožitků a přijetí jeho zkušenosti.

Tento proces může přispívat ke zvládání a integraci náročných prožitků nebo těžko sdělitelných emocí.

Co je arteterapie?

Arteterapii si můžeme představit jako kreativně terapeutický nebo psychoterapeutický směr, který využívá metodické přístupy a umělecké techniky podporující, rozvíjející a doprovázející tvořivý potenciál každého člověka.

Arteterapie jako kreativně terapeutický přístup využívá výtvarné prostředky k podpoře rozvoje, sebepoznání a zpracování různých zkušeností. Kreativní proces přitom nepůsobí pouze na rozvoj dovedností a fantazie, ale významně přispívá k rozvoji sebeuvědomění, emoční regulace a psychické pohody.

Arteterapie je odborný přístup, který využívá výtvarnou tvorbu jako prostředek sebevyjádření a komunikace tím, že umožňuje a napomáhá vyjádřit vnitřní prožívání prostřednictvím obrazu, často i tam, kde je verbální vyjádření obtížné. Důležitou součástí arteterapeutického procesu je vztahový rámec mezi klientem a arteterapeutem, kde vzniká bezpečný prostor pro sdílení a reflexi průběhu tvorby i výsledného artefaktu. Obraz zde funguje jako prostředník a umožňuje odstup, symbolizaci i hlubší porozumění vlastním emocím, prožívání i potřebám.

Co arteterapie není?

  • není výtvarnou výchovou - není zaměřena na estetický výkon ale na proces tvorby, který má své fáze - není univerzální metodou bez odborného vedení

Jak funguje arteterapie?

Arteterapie pracuje s několika základními mechanismy:

  • externalizace – vnitřní prožívání je převedeno do obrazu - symbolizace – umožňuje vyjádřit složité nebo nevědomé obsahy - bezpečná distance – obraz poskytuje odstup od obtížných témat - regulace emocí – samotný proces tvorby má relaxační účinek - důraz na proces – důležitější než výsledek tvorby, je tvorba samotná

Tvůrčí proces je přitom sám o sobě terapeutický, protože umožňuje objevování a zpracování vnitřního světa autora.

Využití ve školním prostředí

Arteterapie nachází ve školách stále širší uplatnění, a to jak v individuální, tak skupinové práci. Může například podporovat:

  • rozvoj emoční gramotnosti - schopnost seberegulace - vztahy mezi žáky - celkové klima třídy

Ve školním kontextu je důležité rozlišovat mezi:

  • arteterapií (odborná intervence)

  • artefiletikou (preventivní a vzdělávací přístup)

  • běžnými kreativními aktivitami

Ve formě školní podpory může arteterapie pomoci dětem včas zachytit obtíže a předejít jejich prohlubování. Zároveň může být školní prostředí pro dítě přirozenější a bezpečnější než klinické služby.

Jak arteterapie pomáhá dětem pracovat s emocemi

Děti občas nedovedou disponovat dostatečně rozvinutými schopnosti verbalizovat své prožívání. Výtvarná tvorba proto představuje “bezpečný jazyk”, kterým mohou vyjádřit náročnější emoce, které jsou obtížné formulovat do slov:

  • strach - úzkost - stud - vztek - nejistotu

Prostřednictvím tvorby mohou děti své emoce nejen vyjádřit, ale také postupně porozumět jejich významu. Arteterapie zde podporuje rozvoj sebeuvědomění, sebevyjádření a hledání nových způsobů řešení.

Zároveň je důležité si uvědomit, že stejný obraz se stejným zadáním může mít pro každé dítě odlišný význam a příběh. Proto je klíčové přistupovat k dětskému projevu bez předčasné interpretace a s respektem k jeho individualitě.

Základní principy bezpečné práce

Bezpečné využití výtvarných aktivit vyžaduje dodržování základních principů:

  • vytvoření bezpečného a podpůrného prostředí - dobrovolnost zapojení - nehodnotící přístup - neinterpretování bez kontextu/tvorbu je možné ukončit bez nutnosti sdílení nebo hlubší reflexe - ujištění, že dítě je po programu schopno vrátit se k běžným činnostem dne - jasné a srozumitelné instrukce s ohledem na schopnosti, věk a aktuální stav dítěte nebo skupiny - respektování tempa, míry sebevyjádření, ochoty o artefaktu hovořit - dodržování etického kodexu arteterapie

Arteterapie v dnešní době vnáší do školního prostředí komplexní a citlivý přístup k dětskému prožívání, který respektuje individualitu každého dítěte.

Jejím přínosem není pouze práce s obtížemi, ale i podpora zdravého vývoje, rozvoj rezilience a schopnosti reflektovat vlastní zkušenosti v širším kontextu. Během arteterapie ve školním prostředí má dítě možnost na chvíli zpomalit a obrátit pozornost k sobě. V procesu tvorby může bezpečně vyjádřit to, co prožívá, aniž by muselo hledat správná slova. Postupně si osvojuje schopnost rozpoznávat své emoce, dávat jim smysl a nacházet vlastní způsoby, jak s nimi zacházet. Zároveň zažívá přijetí, podporu a pocit, že jeho prožívání je hodnotné. Tato zkušenost může posilovat jeho sebedůvěru, vnitřní stabilitu i schopnost navazovat vztahy s druhými.

Seznam literatury

Brems, C. (2018) Child Psychotherapy and Counseling: A Comprehensive Guide. Prague:

Triton.

Cambellová, J. (1998) Techniky arteterapie ve výchově, sociální práci a klinické praxi. Praha:

Portál.

Lhotová, M. (2010) Proměny výtvarné tvorby v arteterapii. České Budějovice: Scientia.

Lhotová, M., Perout, E. (2024) Praktická arteterapie: metody a aktivity. Praha: Portál.

Pat Hovey (n.d.) Art Therapy Improves Mental Health & Behavior at School. Available at:

https://blog.thrivealliancegroup.com/art-therapy-improves-mental-health-and-behavior-at- school (Accessed: 20 April 2026).

Rubin, J. A. (2024) Přístupy v arteterapii: teorie a technika. Praha: Triton.

Šicková, J. (2002) Základy arteterapie. Praha: Portál.

Vančurová, E. (2008). Základy arteterapie. Praha: Portál.

Wagnerová, M. (2017) Vývoj dětské kresby a její diagnostické využití. Praha: Dr. Josef Raabe.

Zinker, J. (2004) Creative Process in Gestalt Therapy. Brno: ERA Group.