Arteterapie ve školním prostředí: podpora dětského prožívání a vývoje

autor textu: Bc. Jitka Tůmová, Dis. Sociální pracovnice se zaměřením na arteterapeutické techniky ve skupině.

Již malé děti mohou v průběhu svého života prožívat různě náročné

sociální, emoční i psychické výzvy nebo obtíže. Odhaduje se, že přibližně

jedno z deseti dětí čelí obtížím v oblasti duševního zdraví. V tomto kontextu

roste potřeba bezpečných a dostupných nástrojů, které dětem umožní své

prožívání vyjádřit a dovolit si je zpracovat. Umělecké tvoření, kreslení a

výtvarná tvorba prokazatelně představují významnou neverbální aktivitu,

prostřednictvím které děti vyjadřují své poznatky, názory i pocity a má

uvolňující a harmonizační charakter.

Kresbu lze chápat jako formu sdělení se srovnatelnou expresivní

funkcí, jakou má hra nebo řeč. Dítě při tvorbě nezachycuje pouze vzhled

různých objektů, ale i jejich význam a osobní vztah k nim. Tvořivost tak hraje

zásadní roli v orientaci dítěte ve světě i v jeho osobním vnitřním prožívání.

Prostřednictvím tvorby může dítě znovu prožívat své zkušenosti

tentokrát v aktivní roli, je tvůrcem děje a má větší kontrolu nad situací,

nabízí mu prostor pro porozumění, validaci prožitků a přijetí jeho zkušenosti.

Tento proces může přispívat ke zvládání a integraci náročných prožitků

nebo těžko sdělitelných emocí.

Co je arteterapie?

Arteterapii si můžeme představit jako kreativně terapeutický nebo

psychoterapeutický směr, který využívá metodické přístupy a umělecké

techniky podporující, rozvíjející a doprovázející tvořivý potenciál každého

člověka.

Arteterapie jako kreativně terapeutický přístup využívá výtvarné

prostředky k podpoře rozvoje, sebepoznání a zpracování různých

zkušeností. Kreativní proces přitom nepůsobí pouze na rozvoj dovedností a

fantazie, ale významně přispívá k rozvoji sebeuvědomění, emoční regulace

a psychické pohody.

Arteterapie je odborný přístup, který využívá výtvarnou tvorbu jako

prostředek sebevyjádření a komunikace tím, že umožňuje a napomáhá

vyjádřit vnitřní prožívání prostřednictvím obrazu, často i tam, kde je verbální

vyjádření obtížné. Důležitou součástí arteterapeutického procesu je

vztahový rámec mezi klientem a arteterapeutem, kde vzniká bezpečný

prostor pro sdílení a reflexi průběhu tvorby i výsledného artefaktu. Obraz

zde funguje jako prostředník a umožňuje odstup, symbolizaci i hlubší

porozumění vlastním emocím, prožívání i potřebám.

Co arteterapie není?

-  není výtvarnou výchovou

-  není zaměřena na estetický výkon ale na proces tvorby, který má své fáze

- není univerzální metodou bez odborného vedení

Jak funguje arteterapie?

Arteterapie pracuje s několika základními mechanismy:

- externalizace – vnitřní prožívání je převedeno do obrazu

- symbolizace – umožňuje vyjádřit složité nebo nevědomé obsahy

- bezpečná distance – obraz poskytuje odstup od obtížných témat

- regulace emocí – samotný proces tvorby má relaxační účinek

- důraz na proces – důležitější než výsledek tvorby, je tvorba samotná

Tvůrčí proces je přitom sám o sobě terapeutický, protože umožňuje

objevování a zpracování vnitřního světa autora.

Využití ve školním prostředí

Arteterapie nachází ve školách stále širší uplatnění, a to jak v individuální,

tak skupinové práci. Může například podporovat:

- rozvoj emoční gramotnosti

- schopnost seberegulace

- vztahy mezi žáky

- celkové klima třídy

Ve školním kontextu je důležité rozlišovat mezi:

- arteterapií (odborná intervence)

- artefiletikou (preventivní a vzdělávací přístup)

- běžnými kreativními aktivitami

Ve formě školní podpory může arteterapie pomoci dětem včas zachytit

obtíže a předejít jejich prohlubování. Zároveň může být školní prostředí pro

dítě přirozenější a bezpečnější než klinické služby.

Jak arteterapie pomáhá dětem pracovat s emocemi

Děti občas nedovedou disponovat dostatečně rozvinutými schopnosti

verbalizovat své prožívání. Výtvarná tvorba proto představuje "bezpečný

jazyk", kterým mohou vyjádřit náročnější emoce, které jsou obtížné formulovat do slov:

- strach

- úzkost

- stud

- vztek

- nejistotu

Prostřednictvím tvorby mohou děti své emoce nejen vyjádřit, ale také

postupně porozumět jejich významu. Arteterapie zde podporuje rozvoj

sebeuvědomění, sebevyjádření a hledání nových způsobů řešení.

Zároveň je důležité si uvědomit, že stejný obraz se stejným zadáním

může mít pro každé dítě odlišný význam a příběh. Proto je klíčové

přistupovat k dětskému projevu bez předčasné interpretace a s respektem

k jeho individualitě.

Základní principy bezpečné práce

Bezpečné využití výtvarných aktivit vyžaduje dodržování základních principů:

- vytvoření bezpečného a podpůrného prostředí

- dobrovolnost zapojení

- nehodnotící přístup

- neinterpretování bez kontextu/tvorbu je možné ukončit bez nutnosti sdílení nebo hlubší reflexe

- ujištění, že dítě je po programu schopno vrátit se k běžným činnostem dne

- jasné a srozumitelné instrukce s ohledem na schopnosti, věk a aktuální stav dítěte nebo skupiny

- respektování tempa, míry sebevyjádření, ochoty o artefaktu hovořit

- dodržování etického kodexu arteterapie

Arteterapie v dnešní době vnáší do školního prostředí komplexní a citlivý

přístup k dětskému prožívání, který respektuje individualitu každého dítěte.

Jejím přínosem není pouze práce s obtížemi, ale i podpora zdravého vývoje,

rozvoj rezilience a schopnosti reflektovat vlastní zkušenosti v širším

kontextu. Během arteterapie ve školním prostředí má dítě možnost na chvíli

zpomalit a obrátit pozornost k sobě. V procesu tvorby může bezpečně

vyjádřit to, co prožívá, aniž by muselo hledat správná slova. Postupně si

osvojuje schopnost rozpoznávat své emoce, dávat jim smysl a nacházet

vlastní způsoby, jak s nimi zacházet. Zároveň zažívá přijetí, podporu a pocit,

že jeho prožívání je hodnotné. Tato zkušenost může posilovat jeho

sebedůvěru, vnitřní stabilitu i schopnost navazovat vztahy s druhými.

Seznam literatury

Brems, C. (2018) Child Psychotherapy and Counseling: A Comprehensive Guide. Prague:

Triton.

Cambellová, J. (1998) Techniky arteterapie ve výchově, sociální práci a klinické praxi. Praha:

Portál.

Lhotová, M. (2010) Proměny výtvarné tvorby v arteterapii. České Budějovice: Scientia.

Lhotová, M., Perout, E. (2024) Praktická arteterapie: metody a aktivity. Praha: Portál.

Pat Hovey (n.d.) Art Therapy Improves Mental Health & Behavior at School. Available at:

https://blog.thrivealliancegroup.com/art-therapy-improves-mental-health-and-behavior-at-

school (Accessed: 20 April 2026).

Rubin, J. A. (2024) Přístupy v arteterapii: teorie a technika. Praha: Triton.

Šicková, J. (2002) Základy arteterapie. Praha: Portál.

Vančurová, E. (2008). Základy arteterapie. Praha: Portál.

Wagnerová, M. (2017) Vývoj dětské kresby a její diagnostické využití. Praha: Dr. Josef Raabe.

Zinker, J. (2004) Creative Process in Gestalt Therapy. Brno: ERA Group.